Údolím potoka Jamník

Potok Jamník pramení v severní části Přírodního parku Oderské vrchy u obce Výškovice v nadmořské výšce okolo 440 m. V dané lokalitě je několik pramenů a těžko říci, který pramen vlastně správně označit jako oficiální. Státní správa (CEVT) si vybrala (neznámo proč) pramen „V důlkách”, což je remízek 200 m před obcí Výškovice vpravo od cesty z Tísku. Historické materiály pramen umísťují do středu obce Výškovice (v býv. Havelkově zahradě, dnes požární nádrž?), no a mapám na internetu se zase líbí pramen na kraji lesa Medvídka. A teď co s tím? Je fakt, že to ale zjevně nikomu nevadí…

Na horním toku teče jihovýchodním až východním směrem, přičemž tok zde tvoří hranici mezi okresy Opava a Nový Jičín. Jihozápadně od Těškovic, jižně od nichž potok protéká hlubším lesnatým údolím, napájí malou cca 1,3 ha vodní nádrž Jamník. Nádrž je zahrnuta do pásma II. st. hygienické ochrany vodního zdroje, funguje jako mimopstruhový (dříve pstruhový) rybářský revír ČRS č. 471 145, ale přístup pro cizí rybáře pro lov ryb je možný jen s místenkou vydanou Obecním úřadem Tísek! Tento revír obhospodařuje od počátku 90. let min. století ČRS MO Tísek, neboť po určitém „divokém“ rozdělení ČRS MO Bílovec převládly tehdy jiné zájmy a obec Tísek jako investor výstavby dané nádrže měla hlavní slovo. Ovšem přímo z nádrže se voda nečerpá, ale z vrtů/studní položených níže dále pod hrází. A právě kvůli nadlepšení jímacích zařízení resp. k posílení hladiny podzemních vod byla postavena právě VN Tísek, když s přípravou stavby se započalo v polovině 70. let min. století a napuštěna byla až v roce 1978. Pod Bítovem se potok obrací na jih až jihozápad a teče k severnímu okraji města Bílovec, kde napájí cca 3,6 ha velký Bílovecký rybník vybudovaný v polovině 60. let min. století. Ten funguje také jako mimopstruhový rybářský revír ČRS č. 471 126. Poté jeho tok pokračuje k jihovýchodu k obci Bravantice, jižně od níž ústí do říčky Seziny v nadmořské výšce 234 m. V blízkosti ústí je přes údolí Bílovky, Jamníku a Seziny vedena již několik posledních let po estakádě dálnice D1, jejíž výstavba (most) se samozřejmě nějak i dotkla tamější přírody vč. všech tří toků.

Jamník, dříve známý (údajně) i jako Kněží potok má nemalou délku toku 14,4 km a plochu povodí 20,8 km². Tento potok sice nepatří mezi tzv. významné vodní toky (na rozdíl od Seziny a Bílovky) dle vodního zákona aj., nicméně je po Setině druhý nejdůležitější, pravostranný přítok Seziny a má sám řadu drobných přítoků po obou stranách, přičemž všechny jeho přítoky jsou spíše krátké a bezejmenné, nikoliv ale bezvýznamné! Zásobují totiž Jamník vodou, hlavně v létě to je významně znát, navíc na nich leží cca 8 malých rybníčků, přičemž nejvýznamnější je asi areál 4 rybníčků ve Vesníku v Bítově. Lze snad odpovědně konstatovat, že oproti (nedávné) minulosti v Jamníku teče malinko méně vody, navíc je koryto toku místně i trochu zanesené sedimenty. To ale neznamená, že při velkém nebo dlouhotrvajícím dešti se nedokáže i rozvodnit. Potom vše, co pobere skončí v Bíloveckém rybníku. Proto je nanejvýš žádoucí, aby voda v Jamníku byla co nejkvalitnější, tekla po celý rok a nepřinášela zbytečně sedimenty a splachy ornice z polí nebo i jiné z lesů do Bíloveckého rybníku, protože tomu to škodí viz poslední odbahňování nádrže v roce 2019, kdy bylo celkově odtěženo téměř 26 tis. m³ nánosů, nastřádaných za 18 let…

Na Jamníku údajně bývaly tři vodní mlýny a občasná utonutí v jejich náhonech byla příčinou lidových legend o působení vodníka. Nejznámější je legenda o mladé dívce, kterou vodník bohatě odměnil za práci v jeho zámku. Nadělil jí tolik zlata, že jí vystačilo až do smrti. Nejznámější a zároveň jediný vodní mlýn, který prokazatelně hodnověrně existoval byl Murckův mlýn (Murzkamühle) v Údolí mladých, nad ním býval i rybník (koupaliště?), který ale už řadu desítek let dávno neexistuje.

V současné době je Jamník stále již mnoho let součástí pstruhového rybářského revíru Setina 1 č. 473 086, přičemž ale je už více než 15 let tzv. chráněnou rybí oblastí, prostě se na něm neloví udicí, ale slouží k chovným účelům. To je ale v dnešních podmínkách stále více problematičtější zejména s ohledem na počty rybožravých predátorů v čele s vydrou. Kdysi na něm byla postavena celá řada dřevěných splávků, dnes už jich tam je minimum. Sám mám v paměti asi 35 dřevěných splávků/prahů, které byly na úseku asi 2,2 km od Hrábí (nad Bítovem) dolů po proudu. Ano, neexistovaly sice všechny úplně v jeden čas, ale i tak. Na obnovu není dostatek lidí, času, vhodného dřeva i vhodných míst. I samotný jejich smysl je dnes trochu diskutabilní, nicméně za pokus jich tam několik obnovit by to snad stálo, no uvidíme… Sám s úsměvem vzpomínám, jak stačilo někde kolem roku 1990 v podvečer sjet na kole dolů pod Vesník (v Bítově) na Jamník a pstruha kolem 30 cm i většího nebyl problém pro šikovné rybáře chytit. A tady musím zmínit i historku pstruhaře Standy S. (bývalý hospodář MO Bílovec), který rád dával k dobru zážitek, kdy s kamarádem Vlastíkem S. jednou „za mlada“ naháněli potočáka atakujícího údajně délku 70 cm v Jamníku v Pěntákově skále (pod Bítovem). Než si ale donesli z domu foťák, tak se jim někde ztratil…Jó, to byly časy…

V potoku Jamník se lze dnes setkat mimo ostatní vodní živočichy s těmito druhy ryb: pstruh obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, jelec tloušť, plotice obecná, hrouzek obecný, úhoř říční, ojediněle i další. Tok je vcelku velmi málo regulován, v minulosti byly lokálně i určité problémy se znečištěním vody, největší zdroj trvalejšího znečištění nedaleko (cca 70 m) pod hrází VN Bílovec byl po mnoha letech před časem už konečně odstraněn...

Potok Jamník (hlavní tok) na své dlouhé pouti napájí dvě vodní nádrže! Málo známý a i trochu z ruky je jeho spodní tok před ústím do Seziny. Jamník je zde místy dosti zahlouben v terénu s vysokým břehy a velmi starými a statnými stromy, což působí velmi zajímavě. Celé údolí kolem toku od Bílovce až po Tísek je velice malebné, nedávno zde vznikla i Naučná stezka Údolím Jamníku se 7 popisnými cedulemi. Jinak je ale trošku škoda, že tato naučná stezka (formálně) končí pod Bítovem, údolím dále výše se dá přece pokračovat 3 km až k VN Jamník, případně další 1,5 km až k prameni...Hlavně aby tam ale zůstal i ten potřebný klid pro přírodu…Koryto Jamníku je na 4 místech překlenuto menšími železobetonovými mosty, z nichž 3 byly nedávno opraveny nebo nově postaveny. V Česku lze najít ještě další dva potoky Jamník, jeden je přítokem Hvozdnice, druhý Ostravice. Ale ten nejhezčí je určitě ten náš…:-)

Ing. Martin Kupka, jednatel ČRS MO Bílovec