Nešťastná Bílovka

Tímto se dostáváme k slíbenému konci série povídání o našich tekoucích vodách. Přes Sezinu a Jamník se dostáváme ke „zlatému hřebu“ – říčce Bílovce…

Bílovka (ID č. 10100243, dle CEVT) je levostranný přítok Odry. Délka jejího toku činní cca 24 km, a to bez částečně obnoveného/revitalizovaného 4,4 km dlouhého starého ramene Bílovky, které má vlastní evidenční číslo (10212392) i jiného správce toku (AOPK). Bílovka pramení v lesích severovýchodně asi 200 m od nejbližší zástavby v Leskovci, místní části Březová v nadmořské výšce cca 498 m. Pramen se špatně určuje, prameniště připomíná spíše lehce podmáčenou louku, navíc dle roční doby resp. počasí je nějaká viditelná voda pořádně vidět až níže, a mění se to. Nicméně o něco dále už je vidět trvale malinkatý potůček, který postupně sílí, aby asi po 800 m zaústil do nevelkého  0,45 ha kdysi „vojenského“ lesního rybníku, o který se dnes starají Městské lesy Opava. Je to jediná nádrž ležící přímo na Bílovce! Bohužel již během své krátké cesty nedaleko od pramene je (občas?) kontaminována komunálním znečištěním z nedalekých bytovek v Leskovci…:-( 

Tok Bílovky dále pokračuje po okraji přírodní rezervace U Leskoveckého chodníka k silnici č. 4631 Skřipov – Požaha. Pod touto silnicí nedaleko chaty skřipovských myslivců částečně napájí malým náhonem dva rybníčky o celkové výměře cca 0,5 ha. Svůj směr na jihovýchod Bílovka mění až po cca 3 km toku, a to od soutoku s bezejmenným levostranným přítokem pod Skřipovem, který je v místě soutoku vlastně stejně vodnatý jako samotná Bílovka. Tento směr si říčka potom ponechává až ke svému ústí do Odry. Postupně přibírá drobné přítoky, louky a lesy pomalu ustupují a v údolí se objevuje první souvisle zastavěné území – Stará Ves. Tato místní část Bílovce leží celá kolem toku Bílovky a plynule přechází v město Bílovec. Ve Staré Vsi cca 9 km od pramene Bílovku významně posiluje neméně vodnatý LP Břízka nedaleko Dorňákova vodního mlýna, a o kousek níže menší LP Slatina naproti kostela sv. Jakuba. O něco dále na bezejmenném LP („Lindovský p.“) leží obecní, pro rybáře důležitá a oblíbená Staroveská nádrž, která byla naposledy vypuštěna v r. 2000. I na Bílovce bylo nutno na podstatné její délce přikročit k řadě regulačních zásahů do jejího koryta, takže i tento vodní tok je ve své střední části soustavně a souvisle - až na krátké úseky - upraven. Úpravy byly provedeny pro zajištění stability trasy a přiměřené ochrany okolního území před povodněmi. Jde o úpravy přes město Bílovec, ale i přes navazující zástavbu v obcích Velké Albrechtice a Stará Ves. Stísněné poměry v údolí zapříčinily, že téměř na 3 km bylo třeba regulaci provést s opěrnými zdmi, v centru Bílovce dokonce po obou stranách zároveň, vytvářející tak břehovou linii koryta…

Od Bílovce říčka Bílovka dále teče přes Velké Albrechtice. Tato obec zase leží celá podél jejího toku. V polovině obce nedaleko Bílovky na jejím pravém břehu se nacházejí zajímavé zbytky údajné vodní tvrze a dále v polích směrem na Butovice lokalita „Tři rybníky“. Tu tvoří vlastně 4 malé rybníčky a kdysi zde měla malý rybochov (ukončen v r. 2009) ČRS MO Bílovec. Na konci obce na levém břehu je limnigrafická (měřící) stanice ČHMÚ a o dalších cca 700 m níže pro Bílovku důležitá ČOV Velké Albrechtice, která vznikla v roce 1996. Vlastně až zde začíná souvislé neregulované koryto Bílovky, mimo horní část Bílovky nad Starou Vsí. 

Pod Bravanticemi směrem na Studénku Bílovka u býv. Kněžského mostu přijímá LP Sezinu jako svůj největší přítok. Bývalý Kněžský most byl řadu let technickou památkou, ale už dlouho není, protože prošel před časem značnou rekonstrukcí. Navíc po poslední povodni v září 2024 byl těžce poškozen a bude se opravovat. Od soutoku se Sezinou, tj. 20 km od svého pramene, Bílovka protéká okrajově k. ú. Studénky územím CHKO Poodří, aby se spojila s Odrou jako její LP u severního okraje Petřvaldíku v nadmořské výšce 223 m. Než tam ale doputuje, je její tok z velké části od roku 2013 odkloněn do obnoveného starého koryta Bílovky rozdělovacím objektem cca 2 km od soutoku se Sezinou. Celé toto rameno Bílovky má  4,4 km, ale jen asi polovina byla zcela nově vykopána, zbytek byl jen pročištěn a lehce upraven, vč. opravy beton. splavu, kde se náhonem bere voda na nedaleké rybníky (Střelný, Grinšův, Malý a Velký Roh). Jen asi  ⅓ vody zůstane v (regulované) Bílovce a ta ji odevzdá po 2,5 km Odře. Ta regulace dolní Bílovky proběhla v letech 1959–1960 za účelem omezení záplav a zvýšení zemědělských výnosů v dotčené oblasti. Dle požadavku správce toku byl i po nedávné revitalizaci v regulované Bílovce ponechán určitý průtok pro účel odvádění vod z meliorací. A tak zatímco ekologové/biologové se až těší na zarůstání koryta a zajímavý biotop, rybáři se chytají za hlavu, jak hospodařit na regulovaném toku, kde se navíc změnil silně průtokový režim! Ach jo… 

Na Bílovce je v současnosti 6 betonových splavů - 3 dole na Bílovce, 2 u nádraží a 1 u Massagu. Ten v ulici U Splavu byl odstraněn, bohužel bez náhrady, v roce 2011 v rámci regulace/opravy toku v daném místě. Nějaký dřevěný splávek ve Staré Vsi se asi ještě najde, ale s minulostí se to nedá srovnat. Existuje sice nevelký počet různých dřevěných prahů/hrazení na toku dole na Bílovce, ve Staré Vsi i ve Velkých Albrechticích, ale bez valného významu pro ryby, ale hlavně pro rybáře a rybolov. Bílovka přijímá na své pouti k Odře min. 25 různě velkých, většinou drobných a  bezejmenných přítoků. Vlastní jméno mají jen tyto přítoky: Sezina, Břízka (její PP Skřipovský potok), Slatina (Ozvučka-Keřky), Jablůňka. Ostatní jsou bezejmenné, což je trochu škoda, ale někomu možná nebudou neznámé (dnes neformální) názvy jako např. Hájenka, Madža, Herman, Lindovský potok. Přítoky Břízka a Slatina vč. horní Bílovky byly v minulosti využívány pro odchov pstruha potočního. Vlivem řady faktorů byla tato činnost silně zredukována… 

Svým charakterem je Bílovku možno považovat za určitého reprezentanta levostranných přítoků střední Odry, pramenících v podhůří Nízkého Jeseníku, jejichž odtokové poměry i charakter koryt se od pravostranných přítoků (Podbeskydí) poněkud liší. To je dáno jak rozdílnou morfologií terénu, kudy toky protékají, tak i odlišností geologických a hydrologických podmínek beskydské a jesenické oblasti. Prameniště levostranných přítoků Odry se nacházejí v nižších nadmořských výškách a toky mají menší sklon a větší tendenci k meandrování. Výškový rozdíl od pramene Bílovky po ústí do Odry je cca 275 m. Je to moc nebo málo? No, jak se to vezme. Sklon dna (spád) Bílovky je určitě proměnlivý a největší rozhodně na horní Bílovce. Správce toku v minulosti omlouval absenci splavů na Bílovce právě malým spádem. No hlavně že v ulici U Splavu v místě, kde má Bílovka nemalý spád, zrušil ten starý betonový splav bez náhrady…Jak Bílovka tak Setina pramení vlastně ve stejné nadmořské výšce 497–498 m a jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou 3,8 km. Každá odvodňuje jiné území a protéká jiným údolím. Bílovka má tu smůlu, že protéká několik kilometrů zastavěným územím, kde byl a je dosud i nějaký průmysl a pod Bílovcem i zemědělská výroba. To vše mělo a bohužel ještě i dnes někdy má dopad na kvalitu vody, dna apod. Samozřejmě se stavem cca do r. 1995 se to nedá srovnat. Dokud byla Bílovka znečištěna různými odpadními vodami, od nádraží dolů moc ryb ve vodě nežilo a ty, co na dolní Bílovce dokázaly přežít, byly nepoživatelné pro člověka. To vše se obratem změnilo nástupem různých čističek. Následoval boom biomasy ryb aj. Bohužel záhy následoval pozvolný boom rybožravých predátorů cca od r. 2000. Aby toho nebylo málo, zasáhly v r. 1997 Moravu vč. Bílovky velké povodně. Občasný průplach koryta je sice potřebný, ale všeho moc škodí. Zmíněná povodeň možná urychlila opotřebení opěrných zdí, zídek, mostů a můstků, dřevěných splavů, urychlila erozi břehů apod. A hlavně vyděsila lidi. Následně začal boom stavební činnosti v korytě Bílovky a kolem břehů. Posledních 15–20 let se každý rok na Bílovce něco opravuje, proběhly další regulace. Rybáři vcelku chápou potřebu určité regulace toku, ale nelíbí se jim většinou způsob provedení. Prostě plytké koryto vodního toku bez úkrytů trpí zarůstáním a není vhodným biotopem pro život a přirozenou reprodukci většiny ryb. Na Bílovce lze zřetelně pozorovat pozvolný úbytek biomasy během posledních 20 let. Ještě v roce 2002 bílovečtí rybáři ulovili v Bílovce 150 pstruhů a k tomu 50 jelců tloušťů! Nevěříte tomu? No věřte, záznamy nelžou! Absolutní návrat stavu jaký byl v minulosti není možný ani snad i žádoucí, ale určitě zlepšovat lze řadu věcí. Chybí pouze chuť a vůle, přestat hledat výmluvy, najít peníze… 

Bílovka je již několik desítek let pstruhovým rybářským revírem č. 473 009 s názvem Bílovka 1. V říčce se lze dnes stále setkat mimo ostatní vodní živočichy s těmito druhy ryb: pstruh obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, jelec tloušť, plotice obecná, hrouzek obecný, perlín ostrobřichý, štika obecná, úhoř říční, ojediněle i další.  Výskyt vranky obecné a střevle potoční není momentálně potvrzen, pokud vůbec kdy v Bílovce žil. Pstruh duhový se momentálně nevysazuje. Pokud chceme lepší Bílovku, měli bychom se všichni o to nějak postarat. Na střední Bílovce se lidé Bílovky bojí, na dolní zase ekologové lidí a rybářů. Na jedné straně se (slepě) řeší migrační prostupnost vodním tokem, na druhé straně jiná legislativa určuje způsob hospodaření na pstruhovém rybářském revíru (Bílovka), který ale navazuje na mimopstruhovou Odru. Ruší se zbytečně splavy a nevytvářejí se jinak nové tůně, kde by ryby mohly přežít nepříznivé období. Rybářský orgán vám zakáže vysazovat pstruha duhového jako nepůvodní druh, který by ale odvedl do nemalé míry pozornost rybářů od jiných původních druhů ryb. Do střední Bílovky ho ale vlastně stejně nemáte kam vysadit a do dolní Bílovky, kde by to bylo vhodné, to zase nechtějí ochranáři a krajští úředníci, aby tam asi nechodilo moc rybářů. Vzniká tak spletenec různých (protichůdných) zájmů, místy připomínající až nějaký začarovaný kruh, a nikdo to nemá zájem vyřešit… 

Ing. Martin Kupka, jednatel ČRS MO Bílovec