Po stopách Setiny aneb ztracený potok... 

Víte, co se vybaví člověku (nejen?) z Bítova, když se řekne slovo Setina? Nejčastější odpověď nejspíše bude, že se jedná o potok v nedalekém údolí. A skutečně! Severovýchodně od obce Bítov opravdu teče poměrně zajímavý nemalý potok, který dole po proudu by někdo se nebál jej označit možná i malou říčkou.  Je tu ovšem menší problém, že se ten potok jmenuje (dnes) správně Sezina. Tedy alespoň dle oficiálních dostupných map. Samotný státní podnik Povodí Odry jako správce toku potvrdil tuto skutečnost. Problém je totiž v tom, že v uplynulých 150 letech ani naši předkové v tom neměli úplně jasno. Potom se nelze divit, že se člověk mohl a může setkat v různých mapách s různými názvy, někdy dokonce v jedné mapě tok ani neměl po celé své délce stejný název. A proto to dopadlo  nakonec tak, že byl „zvolen“ název Sezina, který „preferovali vojáci“. Pokud tedy náhodou neexistoval (ještě) nějaký jiný důvod nebo zájem. Smiřme se tedy, že označení Sezina je to správné a že už se asi nikdy nezmění, protože není vůle, chuť a nejspíš ani důvod o to usilovat…

Sezina pramení západně od Pusté Polomi v nadmořské výšce 465 m. Pramen se špatně určuje, prameniště hledejte v remízku v polích cca 800 m napravo od silnice z Pusté Polomi do Hlubočce. Pod touto silnicí je Sezina poprvé více (snad i trvale?) přítomna na povrchu. Bezprostředně nad touto silnicí potůček Sezinu ovšem nehledejte, je totiž schován v zemi zasypán a zatrubněn, navíc ve spodní pramenné části je/byla zřízena skládka odpadu. Jak smutné… Sezina je levostranný a celkově největší přítok Bílovky. Délka jejího toku činí cca 20 km. Na horním toku teče převážně jihovýchodním směrem. Pod Pustou Polomí, jejímž okrajem potok protéká, vtéká do hlubšího lesnatého údolí, v němž jihozápadně od Kyjovic nad Panským mlýnem přijímá zprava potok Setinu. V místě soutoku má Setina za sebou delší cca 10 km pouť oproti 4,6 km Seziny, je i o něco vodnatější a má i větší plochu povodí než samotná Sezina. A přesto Setina zde končí svoji pouť a zůstává pouze pravostranným přítokem Seziny! Není to obvyklé ba naopak, ale občas tomu tak prostě je, jako např. u soutoku Vltavy a Labe, kdy níže po soutoku dále spojený tok nese název menšího Labe! Někdy dokonce tok od soutoku jiných nese úplně nový název, např. Berounka nebo Otava. Od Panského mlýna Sezina pokračuje cca 15 km jihovýchodním směrem k Zbyslavicím, pod nimiž se obrací více na jih k Bravanticím, kterými protéká. Jižně od Bravantic je po estakádě přes údolí Seziny již několik málo let vedena dálnice D1. O několik desítek metrů níže od přemostění posiluje Sezinu zprava potok Jamník, který je nejen bítovským občanům rovněž dobře znám. Po dalších zhruba 300 metrech v nadmořské výšce 233 m se Sezina vlévá zleva do říčky Bílovky. A zde se opět ten „zkoumaný potok“ tak trochu neprávem stává (již vlastně podruhé) pouhým přítokem a svoji pouť zde jako přítok Bílovky končí. Proč ta spekulace? No proto, že Bílovka od pramene k soutoku je „o chlup“ kratší než Sezina, ale už o 5,5 km kratší než Setina, pokud by se ta nestala přítokem Seziny, ale naopak. Navíc je Bílovka i malinko méně vodnatější než Sezina u soutoku a pochybuji, že má alespoň větší plochu povodí. No ale zato protéká městem Bílovec. Navíc dokonce lze najít staré mapy, kde dole spojený tok před Odrou nese název začínající písmenem „S“...

Vraťme se ale zpět k potoku Setina. Už víme, kde ústí, ale kde vlastně pramení? Setina pramení severně od Skřipova těsně nad malým 0,1 ha obecním rybníkem Úvěrák v nadmořské výšce 497 m. Po celé své délce teče převážně východním směrem zalesněným údolím. Hned nedaleko od pramene leží na stejně silném levostranném přítoku Setiny pod Jakubčovicemi 0,6 ha velká nádrž v Důlkách. Dále po proudu Setina z pravé strany přijímá potok Hrabství, na kterém je hezký 0,84 ha rybník Ešík. Působí zde i místní rybářský spolek. Dále níže z levé strany přijímá Hlubočský potok. Po cca 10 km se Setina vlévá do Seziny u Panského mlýna, jak už bylo zmíněno výše.

Oba toky přijímají na své pouti k Bílovce (přítok Odry) celou řadu drobných, většinou bezejmenných přítoků. Největší jsou potoky Hrabství, Hlubočský a Jamník. V obou potocích se lze dnes setkat mimo ostatní vodní živočichy s těmito druhy ryb: vranka obecná, pstruh obecný, mřenka mramorovaná, okoun říční, jelec tloušť, plotice obecná, hrouzek obecný, perlín ostrobřichý, štika obecná, úhoř říční, pstruh duhový a donedávna (možná i dosud?) i mihule potoční, ojediněle i další. V minulosti fungovala kolem toku řada vodních mlýnů. Tok je velmi málo regulován (mimo Bravantice), v minulosti byly lokálně (Pustá Polom, Bravantice, Lhotka) i určité problémy se znečištěním vody, ale toto bylo již významně eliminováno. Na/u toku lze nalézt několik rybníků různé velikosti. Dokonce chybělo málo a na toku pod Bítovem měli (od 60. let) poměrně velkou vodní nádrž! Ne všechny vodní stavby ale mají vždy jen pozitivní efekt. Např. nové Zbyslavické rybníky berou vodu ze Seziny, které potom cca 450 m voda někdy trochu chybí, aby ji poté ohřátou vracely zpět do hlavního toku...

Oba toky jak Sezina tak Setina jsou již několik desítek let součástí rybářského revíru č. 473 086 s názvem Setina 1, přičemž horní části obou toků jsou tzv. chráněnou rybí oblastí. Tok Seziny tak alespoň nese v názvu rybářského revíru slovo Setina, což ale bohužel rybáře/lidi logicky plete. Je na zvážení, zda to třeba raději nezměnit, nebo to naopak „na truc“ nechat tak jako určité zmírnění křivdy, kterou v minulosti možná někdo na Setině spáchal. Ale ono vlastně je (skoro) jedno, jak se ten vodní tok jmenuje. Podstatné totiž je, zda má vodu a v ní život. A to mu nezajistí žádný název, i kdybychom jej nazývali třeba Dunaj…

Ing. Martin Kupka, jednatel ČRS MO Bílovec